Madonna si nejspíš představila diskotéku, vybavenou sice modernějšími technologiemi, než byly dusavé rytmy z přelomu 70. a 80. let, ovšem "staré" taneční tradice se nezřekla. A pozvala všechny posluchače na parket.

Deska opravdu jede od první skladby Candy Shop přes singlovku 4 Minutes, která má netradiční masivní refrén, ke skandovanému kousku Give It 2 Me. Ten je řetězcem jednoduchých kolovrátkových melodií, podkovaných šlapavým rytmem. Až se člověku chce říci: "Michale Davide, povinně a hlavně pozorně poslouchat!" Give It 2 Me je esencí popiny, která má trochu syntetický šmak a zároveň kouzlo jednoduchého hracího strojku.

Madonna ovšem umí také baladičtější skladby, zvláště Heartbeat, jež vyrůstá z pomalejších, avšak číhavě napružených temp. Nebo zde má milostnou píseň Miles Away, ve které se rytmický pohon skrývá více pod kapotou efektní, táhle vroucné melodie.

Vše je maximálně účinné, přitom se Madonna neopakuje. Aspoň v producentských postupech. Novinka Hard Candy zůstává hodně americká ve smyslu r´n´b prvků, například ve skladbě Incredible, jejíž melodie se ztrácí ve frázování a skvělých elektrorytmech Pharrella Williamse. Madonna, vlastně vrchní producentka desky, si pohlídala i lehkost, samozřejmost, hravost a jistou svěžest nových hitů.

Jistě, přelomovým albem jako Like A Prayer nebo Ray Of Light se deska Hard Candy v Madonnině diskografii nestane. Ale pobavit člověka v tolikrát vytěžované oblasti popu, navíc s výbavou nejběžnějších cingrlátek a klišé, to je vskutku mimořádný výkon.


Autor: Vladimír Vlasák
Zdroj: www.i-legalne.cz